Main menu

Ladislav Šincl

Ladislav Šincl

Ladislav Šincl

Ladislav Šincl

Ladislav Šincl

Ladislav Šincl

Ladislav Šincl

II. výzva kotlíkových dotací

kotlíkové dotace3

 

2. VÝZVA KOTLÍKOVÝCH DOTACÍ 
NENÍ NASTAVENA VE PROSPĚCH OBYVATEL ČR!

  • Návrh podmínek II. výzvy kotlíkových dotací pro kraje vykazuje nedostatky, rozpory a hrozby.

  • Výzva nepřinese očekávané zlepšení ovzduší, lidé budou naštvaní a české továrny budou propouštět.

  • Změny podmínek pouze potvrzují lobbistické tlaky „příznivců“ plynu a odpůrců uhlí

 

 

MŽP dosud nezveřejnilo analýzu I. výzvy, ze které by vyplývala nutnost měnit v průběhu programu podmínky. Rozsah dotovaných výrobků včetně výše dotace by měl zůstat stejný. Logické je pouze snížení maximální podpory na 120 tis. Kč, aby se mohlo vyměnit větší množství kotlů, a zrušení „mikro“ opatření, které v mnoha případech neměla prakticky vliv na snížení spotřeby energií domácnosti.

Podle výrobců topenářské techniky je změna podmínek programu, resp. rozsahu podpořených výrobků, v průběhu programu neférová jak vůči firmám, které v souladu s programem modernizovaly a inovovaly své výrobky, tak vůči lidem v krajích, kde je tradičně o topení uhlím velký zájem a stále trvá! Kvalitní nové kotle na uhlí mají stejné emisní parametry jako kotle na biomasu. Není žádný rozumný důvod je zavrhovat. Logiku postrádá také rasantní snížení podpory kombinovaných kotlů.

Tepelná čerpadla si může dovolit jen úzká skupina domácností. Potvrdila to i 1. výzva – například v Moravskoslezském kraji tepelná čerpadla tady tvořila jen 12 % žádostí. Naproti tomu kombinované kotle na uhlí a biomasu 71,5 %. Nová výzva však preferuje plynové kotle, přitom řada obcí plynofikaci nemá a lidé plynem topit nechtějí kvůli jeho vysoké ceně. Podpora kotlů na plyn je v 2. výzvě neadekvátně vysoká a zároveň podpora kombinovaných kotlů na uhlí a dřevní pelety je neadekvátně nízká. Kombinované kotle jsou v průměru o 30 tisíc dražší než plynové kotle, ale je pro ně navržena o 20 tisíc nižší dotace. Snížení podpory ze 120 tisíc v 1. vlně na 75 tisíc ve 2. vlně je velký skok a když se k tomu přidá nutnost „vyvložkovat“ komín, může to být důvodem, proč řada potenciálních zájemců o dotaci nakonec žádnou investici řešit nebude a zůstanou u používání starého „čmoudícího“ kotle.

Propouštění v továrnách

Nové podmínky nepřinesly eliminaci problémů s nekvalitními (zahraničními) kotly na trhu, které sice deklarují 5. emisní třídu a Ekodesign, ale v praxi je zdaleka nedosahují a poškozují jím poctivé české výrobce, kteří investovali, modernizovali a vyvíjeli a jejich výrobky požadované parametry splňují. Naopak přinesly změnu pravidel během hry, která bude mít za následek snížení konkurenceschopnosti některých výrobců topenářské techniky, kteří jsou zároveň důležitými zaměstnavateli a partnery měst a obcí. Tlak na továrny topenářské techniky a dotační zvýhodnění jejich přímé konkurence povede k útlumu výroby a zvýšení nezaměstnanosti, a to v nejvíce postižených regionech. 80 % kotlů na uhlí vyráběných v ČR, které už nemají být podpořeny, i když splňují emisní parametry stejně jako kolte na biomasu, se vyrábí v MS kraji.

Slabé zlepšení ovzduší

Hrozí, že kvůli změnám nejvíc postiženým krajům kotlíkové dotace nepomohou. Moravskoslezský a Ústecký jsou kraje s nejhorším ovzduším, zároveň je zde nejvyšší podíl sociálně slabých rodin. To znamená, že do drahých technologií OZE stejně investovat nebudou a o kotlíkové dotace bude nízký zájem, v sociálně slabších regionech možná žádný. Ovzduší se tedy nijak zásadně nezlepší.

Naštvaní lidé

Změna rozsahu podpořených technologií způsobí nezájem a zřejmě i rozhořčení velkého množství lidí. V první výzvě se na celou řadu zájemců nedostalo. Snížení rozsahu podpořených možností bude negativní zprávou pro desítky tisíc lidí, kteří měli důvěru ve stát a kraje, že jejich investici do zlepšení ovzduší podpoří.

Kraje v problémech

Kraje budou muset lidem vysvětlovat, že se původně nastavené podmínky změnily a možnosti jsou nyní omezené. Pravděpodobně bude o kotlíkové dotace nižší zájem, neboť se omezily možnosti výběru. V konečném důsledku hrozí podle smluv mezi MŽP a kraji, že pokud nedojde k výměně předepsaného minimálního počtu technologií, tak kraje musí platit SFŽP sankce.

Porovnání I. a II. výzvy operačního programu Životní prostředí 2014 – 2020 pro Specifický cíl 2.1, Prioritní osy 2

II. výzva upřednostňuje levné kotle – ty jsou ale méně ekologické

Omezení horní hranice výše podpory částkou 75 tis. Kč. v případě automatických kombinovaných kotlů bude podporovat stávající stav, kdy se budou ještě více montovat levnější kotle, které mají nízkou prodejní cenu proto, že v těchto kotlích nejsou žádné prvky, které umožňují dosažení předepsaných hodnot emisí a účinnosti, takových jako jsou speciální konstrukce tvarovek, komory či vyspělé elektronické řízení, a pokud k tomuto dosažení emisí přeci jenom dojde, je to za velice „specifických podmínek“, které jsou při oficiálním měření již nedosažitelné. Je nepochopitelné, proč byla výše podpory stanovována dle typu příslušného zařízení, když je toto již dáno procentuálním vyjádřením.

II. výzva upřednostňuje plynové kotle – plyn ale musíme dovážet a ne všichni si ho mohou dovolit

Dalším nepochopitelným závěrem vyplývajícím z návrhu pro druhou výzvu je vyšší podpora pro kondenzační kotle, než pro automatické kombinované kotle. Kondenzační kotle, které se vyrábějí v neporovnatelně větších množstvích, jsou nákladově min. o polovinu levnější než automatické kotle. Argument, že při instalaci kondenzačního kotle je nutno předělat topnou soustavu či vyměnit otopná tělesa se nezakládá na pravdě, jelikož kondenzační kotle dosahují nejlepších výsledků při nepřerušovaném modulačním výkonu v soustavách, které mají velký vodní objem, pokud se nejedná o podlahové vytápění. Absolutně bezproblémově pracují v systémech, ve kterých byl namontován starý neekologický kotel na tuhá paliva, který je měněn, dokonce může být ponechán systém, který byl navržen jako samotížný systém. Rovněž tak komín pro moderní automatické kotle musí být vyvložkován dokonce nerezovou vložkou a to z důvodů vysokých požadovaných a tímto i dosahovaných účinnosti (nízké teploty spalin) oproti plastové vložce, kterou lze použit v případě montáže kondenzačního kotle.

II. výzva upřednostňuje biomasu a ruční přikládání – to ale nemusí být ekologické

Výše podpory na kotle s ručním přikládáním na biomasu se zakládá snad na argumentaci, že kotle musí být montovány s akumulační nádobou a tudíž mohou být nákladově na stejné výši jako konstrukčně složitější kotle automatické. Ovšem montáž samotné akumulační nádoby ještě negarantuje nízké emise. V kotli mohou uživatele spalovat vlhké dřevo, bez ohledu na to, zda je ke kotli připojena akumulační nádoba či nikoli, což ovšem má podstatný vliv na množství emisí vyvíjených příslušným biomasovým kotlem s ručním přikládáním. Rovněž tak existence akumulační nádoby neznemožňuje po nabití akumulační nádoby provozovat kotel v nedefinovaném režimu na nižší výkon, než na který jsou tyto kotle konstruovány.

II. výzva zavrhuje uhlí – tím ale poškodí zájemce o topení tradičním a nejdostupnějším palivem, menší města a obce i celý trh, včetně českých výrobců kotlů

Žadatelé o dotace vybírají nový zdroj s ohledem na dispoziční možnosti stávajícího objektu a cenu za používané palivo. Pokud má někdo přizpůsobený sklep na topení uhlím, tak chce u něj zůstat, i z důvodu celkové dostupnosti. Uhelné kotle, i ty s ručním přikládáním, splňují požadavky programu a dosahují naprosto stejných emisních parametrů jako kotle na biomasu s ručním přikládáním. Zrušení této možnosti není opodstatněné, diskriminuje zájemce o topení tradičním a nejdostupnějším palivem a poškozuje české výrobce kotlů – významné zaměstnavatele, kteří investovali do vývoje a modernizace výroby kotlů na tuhá paliva v souladu s nastavením programu. 80 procent kotlů na uhlí vyrobených v ČR se vyrábí v Moravskoslezském kraji a znamená stovky pracovních míst.

Topení biomasou přitom není ekologičtější než topení uhlím. Jak uvedl časopis Euro 6.2.2017: Topení biomasou může vést k vyšším emisím zhoubných nečistot včetně prachových částic a benzo-a-pyrenu" varuje čerstvá zpráva Evropské agentury pro životní prostředí shrnující loňský rok. Jako důvod relativně vysokých emisí z komínů rodinných domů agentura uvádí špatné ovládání kotlů či pálení nevhodného dřeva včetně mokrých špalků či natřených prken.

„Potlačení“ uhlí navíc přinese zvýhodnění výrobcům pelet, kteří toto palivo zdraží, což poškodí všechny, kteří si díky nastavení podmínek dotace vybrali kotel na pelety.

Zrušení dotace na kotle na uhlí a snížení dotace na kombinované kotle výrazně omezí zájem o tyto dotace. Regionům, které potřebují nejvíce zlepšit ovzduší, tak nijak významně kotlíkové dotace nepomohou. Už i v první výzvě (kde byla možnost pořídit si z dotace i kotel na uhlí) se ukázalo, že na Karvinsku, kde je vysoká nezaměstnanost a nízká kupní síla obyvatel, o dotace není velký zájem, protože si to obyvatelé ani s dotací jednoduše nemohou dovolit.

II. výzva upřednostňuje tepelná čerpadla – ta jsou však pro většinu lidí drahá a nedostupná

Běžná instalace tepelného čerpadla vyjde na cca 250 tisíc Kč. To si převážná část domácností ani s dotací (max. 120 tisíc) nemůže dovolit. Navíc tepelné čerpadla ve velkých mrazech (jako je zima 2016/2017) fungují jako elektrokotle, takže nakonec jejich provozem majitel ani neušetří.

Argumenty pro ponechání kotlů na uhlí a kombinovaných kotlů v dotačních programech, včetně zachování výše podpory na úrovni biomasy

Ekologické aspekty

Požadavky na emise škodlivin a účinnost jsou v rámci pravidel Ekodesignu pro kotle na uhlí stejné jako pro kotle na biomasu. Pokud tedy kotel (změřený v autorizované zkušebně) tyto parametry splní, znamená to, že neškodí životnímu prostředí více než kotel na biomasu. Navíc nové moderní instalace výrazně omezují i množství benzo-a-pyrenu. Neobstojí protiargument, že v kotli na uhlí lze spálit i uhlí horší kvality. Jednak na trhu existují certifikované kotle například i na hnědouhelné brikety a jednak lze stejně tak v kotlích na biomasu topit nevhodným palivem (např. s vysokou vlhkostí), anebo peletami, které jsou horší kvality než požadovaný typ paliva uváděný výrobcem kotlů, a přesto jsou z pohledu ceny dodávány a z tohoto důvodu i nakupovány. Rovněž mohou být spalovány Agro pelety, které pro vytápění v moderních kotlích na dřevní pelety nejsou vůbec vhodné.

Spalování biomasy může v budoucnosti přinést i problém z pohledu polychlorovaných bifenylů, které vznikají při spalování dřevní hmoty (rostliny obsahují chlorofyl – chlor), bohužel se tento parametr dnes neměří, ani neposuzuje.

Z těchto argumentů lze spalování uhlí a dřevní hmoty posuzovat jako zcela rovnocenné.

Sociální aspekty

II. výzva diskriminuje neúspěšné žadatele z I. výzvy. Je faktem, že na řadu žadatelů z první výzvy se v pořadnících nedostalo. Nyní ti, kteří žádali o kotel na uhlí, respektive kotel kombinovaný, nedostanou dotaci vůbec nebo budou oproti jiným žadatelům výrazně kráceni.

Zrušení dotace na uhlí poškodí ty regiony, kde je velká preference uhlí buď z důvodu blízkosti zdroje – dolů, nebo z důvodů většího množství sociálně slabých rodin.

Těžba uhlí zaměstnává v ČR stále řádově tisíce pracujících, stejně tak velká většina českých výrobců tepelné techniky vyrábí kotle na uhlí a kotle kombinované. Jejich zákazem nebo výrazným znevýhodněním dojde k ohrožení i snížení zaměstnanosti, shodou okolností právě v regionech postižených vysokou nezaměstnaností.

Ekonomické aspekty

Nepodporování kotlů kombinovaných nebo snížení podpory na ně postrádá logiku, jelikož tyto kotle mají tu výhodu, že zákazník si může vybrat palivo, kterým bude topit – uhlí nebo pelety. Obě paliva musí být samozřejmě certifikovány a musí splňovat požadavky dotačního programu. Například vytápění peletami je momentálně výrazně finančně náročnější - až o 45% proti vytápění hnědým uhlím.

Podstatnou výhodou kombinovaných kotlů je tlak na dodavatele paliv, aby nevyužívali svého dominantního postavení pro neopodstatněné zvedání cen, což způsobuje u uživatelů hledání alternativních paliv, která nejsou vhodná pro spalování v kotlích a to jak uhelných, tak i na dřevo či dřevní pelety.

Vyřazením nebo výrazným znevýhodněním kotlů na uhlí a kotlů kombinovaných budou silně zvýhodněny zdroje tepla jako například tepelná čerpadla, respektive kotle na plyn, což jednak sníží diverzifikaci zdrojů v ČR a jednak výrazně omezí využití dotací ze strany uživatelů.

Pokud by nastal boom prodeje kotlů na pelety, tak s ohledem na nedostatečné domácí kapacity dojde k jejich razantnímu zdražení, tak jak se to stalo po vyhlášení dotací na peletové kotle v Rakousku a v Německu.

Malé obce, kterých je zhruba polovina z celkového počtu sídel, obvykle hospodaří s nízkým rozpočtem. To má za následek, že před plynofikací nebo centrálním teplárenským modelem upřednostňují kanalizaci obce. Tam, kde není plynofikace, mají lidé velmi omezenou možnost výběru a v první vlně upřednostňovali kotle na uhlí.

Bezpečnostní aspekty

Aktuální bezpečnostně-politická situace by měla vést k tomu, aby občané ČR byli ve svých možnostech v přístupu k energiím a zdrojům tepla co nejvíce soběstační. V tomto ohledu jsou dřevo a uhlí bezproblémově dostupné, na rozdíl například od plynu.

ZÁVĚR

Aby i druhá výzva kotlíkových dotací měla smysl a pozitivní vliv na ovzduší, je zásadní podmínky upravit, resp. srovnat. Pokud se odborníci z MŽP a SFŽP definitivně rozhodli nepodpořit kotle na uhlí a poškodit tak výrobce i zájemce z řad domácností, je nutné alespoň spravedlivě nastavit podmínky pro jednotlivé typy kotlů takto:

Kotle na uhlí a biomasu … 75 % způsobilých výdajů, maximálně 85 tisíc Kč (místo 75 tisíc)

Plynové kond. kotle … 75 % způsobilých výdajů, maximálně 85 tisíc Kč (místo 95 tisíc)